Děti vaří dětem i učitelům. Na úvod to bude trochu delší čtení, ale stojí to za to. Přinášíme krásný příklad učení pro život.
V rámci projektu MTNT se dlouhodobě bavíme o tom, jak zvyšovat nutriční gramotnost dětí a že současný stav toho, jaké děti dostávají informace o výživě a gastronomii je velice neutěšený. I od vás ze školních jídelen slýcháme, že děti řadu potravin nejedí, jen proto, že je neznají. Stále se vracíme k tomu, že by výživa měla být průřezovým tématem, což se nabízí. Otázkou je, zda je to možné na každé škole a jak.
Proto jsme se vydali za inspirací – do Základní a mateřské školy Na Beránku v Praze 12 Modřanech, kde v montessori programu probíhá každodenní projekt "Vaření" , který má na starosti Wítr Michal Hammer.
A to, co jsme viděli, opravdu splňuje veškeré atributy průřezového tématu. To, co se děti učí, určitě upotřebí v každodenním životě. Navíc se učí, aniž by vlastně vnímaly, že se učí. To znamená tedy způsobem, jaký je pro děti nejpřirozenější.
Této výuky se účastní 7., 8., a 9. ročníky a věřte, že ty nižší se nemohou dočkat, až dorostou a budou moci také vařit.
A není to vaření ledajaké. Celý proces je promyšlený tak, aby se děti naučily maximum možného z různých úhlů pohledu. Čím se začíná? Takovou krásnou myšlenkovou mapou, kde si děti znázorní, co chtějí uvařit.
Postupují od jednoduchých surovin a přemýšlí, jak jídlo doplnit, aby bylo pestré, aby mohlo být nabídnuto více jednoduchých variant. Trénují si tak znalost surovin, kombinaci, aby pokrmy byly plnohodnotné. Učí se plánovat množství a také finanční gramotnost.
Poté jdou děti den předem nakoupit. Za dobu, co procházejí tímto projektem, se naučí orientovat v informacích na obalech, pochopí, jak fungují slevy a co sledovat, a ověřit zda se o slevu opravdu jedná. Učí se sezónnost, orientují se v tom, co lze sehnat lokálně. Škola má i malou farmu, stačí, že děti sednou na kolo a dojedou pro brambory, bylinky atd. Ale také na vlastní kůži vědí, jak těžké je je vypěstovat.
Pak je čas na přípravu pokrmů. Děti, které v danou dobu vaří, se věnují přípravě pokrmů od samotného rána. Poté stravu servírují svým spolužákům, celkem připravují cca 80 porcí. V rámci samotného vaření se učí řadu věcí – používají trojčlenku, učí se veličiny a jednotky, podle toho jaký učitel s nimi vaří, se dozvědí různé informace od zeměpisných, kulturních po například historické. Učí se i společenské dovednosti - jak obsluhovat, jak spolupracovat, jak si pomáhat, jak si poradit s obrovskou zodpovědností, jak improvizovat a hledat jiná řešení atd.
Děti si připravené pokrmy nabírají dle svých preferencí samy, ve škole mají odpozorováno, jak se v průběhu studia mění stravovací návyky, děti postupem času konzumují stále více zeleniny a ovoce, experimentují s potravinami či pokrmy, které neznají a velice zajímavé je, že nevzniká velký odpad, děti dojídají.
Byli jsme trochu jak Alenka v říši divů, ale o to více rádi, že to jde, že to funguje a hlavně, že to má efekt. A také, že se minimálně smysluplné fragmenty dají přenést do řady dalších škol, kde bude vůle.